„Budeme se večer dívat na Most! Z pracovních důvodů,“ napsala jsem zprávu kamarádovi, který u mě přespával. Měl samozřejmě radost, protože se mě k tomu snažil přemluvit, ale raději jsem trávila s ním čas něčím jiným.

Dneska se chystám rozmetat jeden z nejrozšířenějších nesmyslů, co o diagnózách koluje. Máš to odmalička, takže jsi na to zvyklá. Nevím jak vy, ale já mám odmalička spoustu věcí. Z nepochopitelných důvodů se mi zvětšujou, zkracujou, kulatí, klesají, obrůstají srstí, olysají, hrubnou, měknou a samovolně se vytrácejí nebo naopak raší. Většinou v rozporu s tím, co bych si já sama přála.

Musím se vám pochlubit. Odešel mi počítač. Když mi před očima zmodrala obrazovka a náš IT mistr se jen usmál: „No… takhle vypadá modrá smrt,“ polil mě děs.

Představte si, že máte na břiše absces. Bolí to, teče z toho hnis, zvětšuje se a tvrdne, možná to bude chtít rozříznout. Co se vám honí hlavou? Aby ten hnus ze mě okamžitě odešel a bolesti zmizely. Máte strach. Nechcete do nemocnice. Představujete si to nejhorší, co se vám může stát.