Moje poslední návštěvy u gastroenterologa vypadají asi tak, že mám všechno v normě, nic mě nebolí, měla bych brzy otěhotnět a … „Nepřemýšlíte náhodou o amputaci konečníku?“ Proč bych o tom sakra měla přemýšlet, když mě významně nezlobí? Číst dál

Partnerské vztahy a intimní život mi někdy připadají jako nejsložitější hádanka života. Problémy v práci se vždycky dají vyřešit, mají určitou logiku. Kdežto emoce častokrát jakoukoli logiku postrádají, jsou zmatečné, dochází k nedorozumění, výbuchům, nebo k jejich potlačení, neřešení. Číst dál

V předvánočním čase nás v NEJSEMTABU napadlo, že bychom moc rády udělaly lidem radost nějakým nevšedním zážitkem. Tou dobou jsme navázaly spolupráci s firmou Tamsin, která dodává na český trh dámskou módu z Velké Británie. A jelikož šaty dělají člověka, nápad byl na světě! Vyzveme ženy, aby se nám přihlásily do soutěže, tři z nich vylosujeme a obdarujeme je šaty vybranými přímo pro ně. Podtitulem soutěže bylo „Vykroč do nového roku sebevědomá a krásná“, což my jsme se jim snažily maximálně splnit. Kromě šatů od nás byly výherkyně pozvány do luxusního pražského ateliéru, kde na ně čekala vizážistka a profesionální fotograf. Číst dál

Tak moji milí, co vám budu namlouvat, velká hitparáda to zrovna není. Hlavně, když jsem si ruku zlomila před Vánoci, všude to klouže, ale co se dá dělat. Hlavně se z ničeho nepo… Číst dál

Seznámila jsem se s jednou skvělou pacientkou ulcerózní kolitidy, která díky komplikacím málem přišla o život. Ale přežila, dala se dohromady, vrátila se zpět do procesu, opět naplno vychovává děti, pracuje. Přijde si ale jiná, nesvá, že ji nikdo moc nechápe, možná až trochu divná. Po tom, čím si prošla už prostě není stejná jako dřív. Dnes už kouká na svět jinýma očima. Není si ale jistá, jestli to všechno správně chápe. Číst dál

Minulý víkend se konalo moje první setkání pro pacienty ve spolupráci s Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze a firmou Dansac. Byla jsem nesmírně šťastná za ohlasy, které jsme dostaly od účastníků. Celková atmosféra nakonec převýšila i moji nervozitu a já si jakž takž vzpomněla na svoji řeč, která se mi to ráno vypařila z hlavy… Číst dál

Prostě proto, že je to potřeba. 😊 Je potřeba občas vylézt ze svojí ulity ven a promluvit si s někým, kdo nám porozumí. Kdo přesně ví a chápe, čím si procházíme a jak je to náročné. V listopadu budete mít dvě možnosti se se mnou setkat a dozvědět se víc o hojení ran. Nejprve v sobotu 10. listopadu v pražské Všeobecné fakultní nemocnici a také 24. listopadu v Brně v prostorách firmy Dansac. Číst dál

Hojení ran je pro mě velkým tématem. Od nepaměti s Crohnem jsem konstantně řešila abscesy a píštěle. Hnisavé rány, které celkem zásadně komplikují život, dost bolí a vyléčit je trvá dlouho. Minulý rok jsem čtyři měsíce řešila komplikace s parastomálním abscesem, který se proklubal do píštěle. Absces se rozřízl, do rány se vložil drén, který pomáhal odvádět hnis z rány a zabraňoval opětovnému zapouzdření. Jakmile se ale z abscesu stala píštěl a ránou začala procházet stolice, byla situace dost neúnosná. Neměla jsem sílu, zhubla jsem, měla jsem za sebou již několik anestezií a nevěděla jsem jak dál. Finální verdikt byla resekce postižené části střeva, vyřezání zánětlivé tkáně a založení stomie nové, z kolostomie na ileostomii. Operace mi moc pomohla a já se celkem rychle vrátila do procesu. Číst dál

Sedím na meetingu Nordické stomické asociace (NOA) ve Finsku a poslouchám přednášku místní stomasestry. Vysvětluje, jak zrovna dnes pomohla novému pacientovi předejít hnisavému podráždění pod podložkou, když mu sama zavolala a zeptala se ho, jak se mu daří. Po chvíli konverzace se přiznal, že má okolí stomie zarudlé, začalo krvácet, něco nebylo v pořádku. Okamžitě si ho pozvala na vyšetřovnu a vybrala nové pomůcky. Problém vyřešen. Číst dál

Včera jsem se náhodou ocitla v Kauflandu ve Slaném a došlo mi, že žiju v bublině jménem Praha, mimo realitu všedního dne zbytku naší republiky. Stála jsem jak v Jiříkově vidění a pozorovala, co moji milí spoluobčané nakupují. Košíky plné uzenin, sladkých sirupů, pečiva, chipsů, čokolád. Většina z nich nevypadala šťastně ani zdravě. Nadváha vítězila nad zeleninou. Bylo mi z toho smutno.

V zemi s jedním z nejvyšších výskytů kolorektálního karcinomu je až tristní, co jíme. Hlavně, aby to bylo levné a rychlé. Mražené pizzy, kupované knedlíky, majonézové saláty. Hněvala jsem se, proč se tak všichni stravují. Copak nevědí, že jim z toho bude jenom blbě?!? Nedochází jim sakra, že to špatně skončí?

Nedochází. Neznají nic lepšího, nehledají jinou cestu. Nemají motivaci, informace, neznají výhody zdravého životního stylu. Mrkev je pro králíky, my chceme maso! Maso od Babiše z Vodňan nebo Kostelce je ve slevě, pecka! Kolik chemikálií do toho přidali, nebo jak ta kuřata žila už je věc podřadná.

Oproti našim západním sousedům máme nízké platy, nakupujeme levné potraviny plné dochucovadel. Neřešíme, co do sebe soukáme, hlavně, že jsme plní. Pak je nám blbě a končíme v invalidním důchodu. Tam máme peněz ještě míň. Nakupujeme tedy ještě hůř. Začarované kolečko.

Jak z toho ven?

Foto: pexels.com