Inspirante

Helena Tutterová

Píše sloupky s názvem Perplex ve městě, aby cupovala život s dětskou mozkovou obrnou a jinými naschvály. Nehodlá totiž jen opatrně našlapovat a lovit Božského přeskáče či jinou ortopedickou obuv. Prahne po životě na vysoké noze obklopena přáteli, knihami a kávou. Analogie s legendárním Sexem ve městě tak není vůbec náhodná. Miluje příběhy a humor mezi řádky, i proto pracuje v interní komunikaci ČMSS a v redakci magazínu Inspirante neziskovky Revenium. Věří v sílu ticha, přírody a kofeinu, propadá kouzlu divadelních a filmových scén a dojímají ji šťastné konce. Tajně tančí a sportuje, aby ji hned tak něco neuteklo a neskolilo. Hlavně ale proto, aby měla k často rozběhaným lidem blíž.
Domov sv. Máří Magdalény

Fyzickou práci jsme si opravdu užili

Aktuálně tu není kámen na kameni nebo spíš skříň na skříni. Díky prostředkům z evropského dotačního programu je právě v plném proudu rekonstrukce a modernizace prostor azylového domu pro maminky se sníženými mentálními schopnostmi a oběti domácího násilí. Tady v Domově sv. Máří Magdalény v Jiřetíně pod Jedlovou mají ale obrovský význam také dary a finance od drobných i větších dárců, nápady různých spolků a nadšenců, spolupráce s potravinovou

Více »
Chlapec

Cestičky a rutinky #perplexveměstě

Zdrobněliny taky nemusím, jenže „cesty a rutiny“ zní spíš jako název cestopisu nebo pornofilmu. 🙂 Půjde o pohyb, ale ne prstem po mapě nebo po mase, ale pohyb perplexáka odněkud a hlavně někam. Jo, tak tím jsem úvod zásadně vylepšila. 🙂 Dneska o tom, jak to, že se člověk s dětskou mozkovou obrnou vůbec může hejbat a koho nebo co k tomu potřebuje. Předně – výraz „hejbat“

Více »

Otázka postoje #perplexveměstě

Navrhuju v novém roce začít odspoda, ale přízemní rozhodně nebudem. 🙂  Povíme si něco o tom, jaký to vlastně je vzpřímeně stát. Nebo aspoň stát, ať nejsem tak náročná. Fakt je, že kdo má dětskou mozkovou obrnu a zatím stojí, ten se určitě brzy skácí a víc nebo míň úhledně si lehne. Většinou nechtíc, pokud zrovna neprodává žíněnky nebo karton pro kaskadéry. Stát s touhle diagnózou je

Více »
Prskavky

Desatero neznabožky, co má kulhavý nožky

Oslavte s námi Silvestra a připomeňte si s nadsázkou svět handicapu z netradičního pohledu a pobavte se. Za všechny texty vybíráme jeden a v prokliku najdete další, které stojí také za přečtení. Když máte diagnózu, kvůli které se denně venku dáváte na modlení, není to legrace. Když na vás kolemjdoucí sem tam halekaj, že „Bůh vás ještě letos uzdraví, slečno“, máte chuť je poslat úplně

Více »
Kinosál promítání filmu

Handicap v hlavní roli

Jasně, půjde o filmy, konkrétně o ty, kde má postava nějaké postižení. O čem jsou a pro koho? Zvládnou se na ně koukat děti? Pomůžou osvětě, nebo prokazují medvědí službu? Jak moc mají být realistické? Můžeme se jim smát? A vybavíme si vůbec víc filmů, než je zlatá trojice Forrest Gump, Rain Man a Nedotknutelní?   Napsat tenhle článek jsem se odhodlávala dlouho, ale odrazovalo mě

Více »
Stetoskop

Za pacienty nic dělat nemůžu, rozhodnout se musí sami

Na rozhovor o cukrovce a obezitě se chystám důsledně. Opráším lekce biologie, spisovné koncovky, doliju kafe, schovám sušenky a nabiju telefon. Tentokrát bez legrace, na drátě se mnou bude pan profesor Martin Haluzík, přední český odborník v diabetologii a obezitologii. Jenže po prvních minutách zjišťuju, jak se pletu. Erudice sedí, ale latina, poučky nebo nuda fakt nehrozí. A ani to sladké jsem schovávat nemusela. Pane profesore,

Více »
Gesto rukou

Věčně vděčně? #perplexveměstě

V minulém sloupku jsme mluvili o tom, jak těžké je přijmout handicap jako takový. Bez roztleskávání, trumfování nebo dávání postižení do divných souvislostí, které dělají z člověka s diagnózou plyšáka, rozesmáté tele, nebo bojovníka. V podtextu toho všeho jako by bylo: „Promiňte, že jsem mezi vámi, ale nebojte, já jsem úžasnej, schopnej a naprosto samostatnej, vlastně o mně vůbec nebudete vědět“. Tomu věří on i vy, ovšem hned poté

Více »
Dívka s kartami

Sloupek pro pokročilé #perplexveměstě

Vycházím z baráku a míjí mě holčička s maminkou. Hlasitě se dožaduje vysvětlení, proč ta paní chodí takhle a opakovaně se otáčí. Maminka se ji snaží umravnit a odvléct pryč. Nasadím turborychlost, doženu je a povídám: „Chodím takhle, protože jsem se tak narodila. Neumím to jinak.“ Holčička zamrká. „Bolí tě to?“ „No, někdy jo.“ Vtom do toho vstoupí maminka a nacpe do konverzace várku slunečního svitu: „Neboj,

Více »
Nákupní vozík||Nákupní vozík

Nepřidávejte nám neděle #perplexveměstě

Já vím, slíbila jsem, že budu aktivistická jenom jednou. A hubatá taky nemusím bejt dvakrát. Ale to se nedá, protože honba za vlastním košíkem a patřičnými metry krychlovými mi zvedla mandle.  Postávat před obchodem nebo v něm a číhat na to, jestli už jako můžu vejít, není nic příjemnýho. Nemám šanci vysvětlit světu, že vystavovat se popocházení a strkání je podobnej nesmysl, jako byste mě nutili

Více »
„Když tě vedou smysly“

Neviditelná výstava nechce zmizet z povědomí lidí

Neviditelná výstava názvu navzdory neplánovala nebýt vidět. Letos se ale kvůli koroně musela návštěvníkům podruhé uzavřít, a to už bude na české scéně brzy deset let. Místo, které je svou polohou i konceptem jako stvořené i pro školy a turisty, tak přichází o stovky lidí denně, a tím o nemalý příjem. Čelí tomu kampaní na HitHitu „Zachraňte Neviditelnou výstavu“, kde se zatím z požadované částky čtvrt

Více »

INSPIRANTE doporučuje