Archiv příspěvků Únor 2018

A ven! #perplexveměstě

Když jsem perplex, skrývám věci, které se už skrýt nedají, a hledám jiné, které téměř nenacházím. Žít s diagnózou znamená neustále pátrat po nadhledu, grácii nebo něčem hezkém tam, kde nic takového není.  Třeba u doktora. Nic mi nedělal, nic mě nebolelo, nic mi nehrozilo, přesto jsem se rozklepala. Zvenku to vypadalo jako větší zimnice, zevnitř jako adrenalinová party. Všiml si toho a zeptal se: “Co je Vám?” No, stává se mi to, navíc jsem se bála, byla unavená, vyčerpaná a nezvládla jsem to skrýt pod něco vysvětlitelného, třeba druhý kafe. Snaha sbalit ho na namodralé konečky prstů taky nedopadla. Pan doktor jemně dokončil prohlídku a řekl: „Asi toho máte hodně za sebou,“ a přidal (doufám) vtip o hypochondrech. Číst dál

Perónová serenáda #perplexveměstě

„Nevystupuj, jdu za tebou,“ tlačím Nicole zpět do vagónu. Dvě holky jedou v pozdním odpoledni pobavit se s přáteli. Na tom by nebylo nic neobvyklého, jenže já špatně chodím a Nicole prakticky nevidí. Což v praxi znamená jediné: ve voze vniká špatně skrývaná panika. Číst dál

Hledáte práci? Zkuste se rekvalifikovat

Cílem rekvalifikačních kurzů úřadu práce je především odstranění bariér, které omezují určitou skupinu lidí ve vstupu na volný trh práce. Jednoduše řečeno – snahou úřadu práce je umožnit lidem, kterým hrozí, že přijdou o práci nebo už jsou nezaměstnaní, získání nové kvalifikace, a tím pádem i lepších vyhlídek na novou práci. Číst dál