Krátkej proces #perplexveměstě

Ženy prý milují chvíle u kadeřníka. Do háje, asi nejsem žena. Vcházím do nového kadeřnictví v obchoďáku s jasným cílem přežít. Usedám do čekacího křesílka a pozoruju dámy, které jsou na paškále přede mnou. Jedné z hlavy trčí staniol a tváří se tak nadšeně, že peroxid asi doputoval až do mozku. Druhé právě kadeřník kulatým hřebenem vlasy odtahuje od hlavy tak daleko, že si přitom nejspíš odskočí do

Více »

Café Na půl cesty: Čarodějnice v parku a #nahlavu

Nevíte, kam se vrtnout na čarodějnice? Pak přijďte v pondělí 30. dubna od tří hodin do pankráckého parku u Café Na půl cesty na již tradiční pálení čarodějnic! Nezisková organizace Green Doors tu představí osvětovou kampaň #nahlavu.

Více »

Detektivní kancelář Ostrozrak #JsemIronman

A tak se vesele ženeme. Praze se zase ucpávají tepny. My, lidi, furt někam spěcháme. Do školy, do práce…  Během práce spěcháme, aby se stihlo volno. Během volna spěcháme, aby se zase stihla práce. Až si jeden říká, jestli to označení lidi není eufemismus. Jestli by nebylo lepší spíš… Ale no tak uhni! Nevidíš, že spěchám?!?

Více »

Život podle Jean Paula #nejsemtabu

Hodně mi poslední dobou jedou hlavou otázky osobní autenticity. Celý život jsem trpěla syndromem dokonalosti. Něčeho, co stejně nikdy není možné, protože dokonalé neexistuje. Měla jsem vždycky pocit, že můžu být lepší, a tedy jsem trpěla konstantní vnitřní nespokojeností. S přechodem do invalidity jsem byla nucená celý starý systém chorobných myšlenek vymazat a nahradit klidem a láskou, jinak by mě nemoc převálcovala.

Více »

Říkají, abych zpomalil, ale s panem Parkinsonem se dá žít jen úplně nadoraz

Nejprve jsem si myslel, že to není možné, že Parkinsonovu nemoc nemůžu mít. Pak jsem diagnózu přijal. Ale slíbil jsem si, že nebudu vzdychat a pustil se naplno do práce. Bez mé ženy a přátel kolem by to nešlo, ale když člověk chce, tak může i s parkinsonem na krku vymyslet a organizovat Parkinsoniády a ukazovat lidem, že diagnózou život nekončí.

Více »

Hejbni kostrou! #perplexveměstě

Pomalost se neodpouští. Nikde a nikomu. Podezírám některé filantropy, že vozíčkáře coby typického představitele světa handicapu berou na milost jen proto, že se mu mohou zaklesnout o řídítka a pádit s ním za svými povinnostmi. Hlavně rychle. Samostatnosti a soběstačnosti samozřejmě fandíme, hop, hop, hop. Akorát nás nikdo nevaroval, že se ti perplexáci někdy tak šíleně couraj.

Více »

Pacienti s karcinomem mohou psát a volat přímo odborníkům

Byla vám nebo vašim blízkým diagnostikována rakovina tlustého střeva a konečníku? Tápete v terminologii a ve svých dalších možnostech nebo jste až doma přišli na to, co jste chtěli vědět od lékaře? Nevadí, přes stránky www.poradtese.info můžete jak emailem, tak telefonicky kontaktovat přední české onkology,  nebo pracovníky centra Amélie. Zároveň si zde můžete stáhnout příručku sociálně právního minima, díky níž se lépe zorientujete ve všem, co s tímto onemocněním souvisí

Více »

Ranní zamyšlení: Láskyplně mluvme i sami k sobě

Pohlazení od psycholožky Po ranním výběhu jsem se u snídaně trochu zamyslela. Cítila jsem se krásně. Ráno se probouzelo do nového dne. Venku bylo ještě svěže s vůní ranní rosy a pučící přírodou. Slunce ohlašovalo, že dnes si ho přes den užijeme.

Více »

Teda, že se nestydíte… #JsemIronman

Kdybych měl vypsat věci, za které se v životě stydím, byl by z toho román. Nebo alespoň novela. Absolutní neschopnost existence v dlouhodobém partnerském vztahu, arogance, egocentrismus… Tyhle věci ale lidi na ulici nevidí a nezajímají je. Hurá! Jejich zájem se obrací na „fasádu“. Přiznávám, že ta má není nejpohlednější, ale troufnu si přeci jen říct, že s trochou sebezapření se pohled na ni dá snést. Dobře, minimálně nevyvolává

Více »