Dlouhodobá pracovní neschopnost a invalidita

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. A někdy trvají hodně dlouho. Pak je dobré vědět pár věcí, aby se člověk nedostal do zbytečných potíží.

Pokud pracovní neschopnost překročí 380 dní, můžete čerpat nemocenskou i dále, ale pouze za přesně daných podmínek. Neděje se tak automaticky. Po uplynutí této lhůty lze ze zákona požádat o prodloužení. Neschopenku lze opakovaně prodlužovat na dalších 350 dní.

Žádost je nejlépe podat alespoň jeden měsíc před uplynutím podpůrčí doby. Je-li rozhodnutím správy sociálního zabezpečení (OSSZ) přiznána výplata nemocenského na další období, pak při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského může doba tohoto prodloužení činit maximálně 3 měsíce.

Nejčastější dotazy na téma Nemocenské pojištění

Co když vám zdraví i po této době neumožňuje pracovat? Můžete zažádat o statutu osoby zdravotně znevýhodněné nebo postižené a zároveň případně o invalidní důchod.

Návod, jak požádat o přiznání invalidního důchodu

Co se žádosti o přiznání invalidity týče, tato je vázána na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy předpokládá trvání delší než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti významné pro pracovní schopnost.

U každého žadatele o přiznání invalidity posudkový lékař stanovuje tzv. procentní pokles pracovní schopnosti. Jednotlivé kategorie OZP stanovuje vyhláška „O posuzování invalidity“ č. 359/2009 Sb.

Osoba uznaná invalidní ve třetím stupni invalidity (s těžším zdravotním postižením – TZP): jde často o lidi, na nichž je postižení vidět nebo například před dobou prodělali léčbu závažného onemocnění.  Aby člověk získal tento stupeň invalidity, musí být míra poklesu pracovní schopnosti minimálně 70procent. To ale neznamená, že daný člověk nemůže pracovat na plný úvazek. Vždy záleží na diagnóze a pracovní náplni.

Osoba uznaná invalidní ve druhém stupni invalidity: v této kategorii může být třeba člověk, který má revmatoidní artritidu, roztroušenou sklerózu, má problém s pohyblivostí. Aby člověk získal tento stupeň invalidity, musí být míra poklesu pracovní schopnosti 50 – 69 procent. To ale neznamená, že daný člověk nemůže pracovat na plný úvazek. Vždy záleží na diagnóze a pracovní náplni.

Osoba uznaná invalidní v prvním stupni invalidity: často není na člověku postižení vůbec viditelné. Patří sem diagnózy jako lupénka, astma, některé alergie. V první stupni jsou také lidé, kteří podstoupili před více než pěti lety transplantaci kostní dřeně, ženy po rakovině prsu. Aby člověk získal tento stupeň invalidity, musí být míra poklesu pracovní schopnosti 35 – 49 procent.

Osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ): nepobírá invalidní důchod. Kvůli své nemoci má omezení vykonávat některé profese (například člověk s lehkou formou astmatu, poruchou zraku, stabilizovanou roztroušenou sklerózou nebo epilepsií).

Pokud vám invalidita byla zamítnuta, máte právo podat námitku. Námitku lze podat na jakékoliv pracoviště ČSSZ, na oddělení námitkového řízení, a to ve lhůtě do 30 dní od doručení rozhodnutí ČSSZ, proti kterému chcete námitku podat.

Pokud neuspějete ani v rámci podání námitek vůči zamítnutí invalidního důchodu, a z nálezů je jasně patrné, že nárok na statut OZZ nebo OZP máte, doporučujeme obrátit se na kancelář veřejné ochránkyně . Odborníci vám pomohou zmapovat celou vaši situaci a poradí, jak dál postupovat. Jednou z možností je i podání správní žaloby ke krajskému soudu dle místa trvalého ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí z námitkového řízení.

 

Foto: Pixabay

NAPSAT KOMENTÁŘ

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *