Nemít v jistém věku muže vzbuzuje pozornost. Dneska snad už ve třinácti, natož po třicítce. Něco ta holka musela udělat špatně, když takhle děsivě dopadla. Nestihne děti, tchýni, trampolínu! Někdo by jí to měl říct. Neměl, slyší to všude. A je z toho perplex.

Být sama je zvláštní. Naučíte se nedobrovolně stěhovat almaru, otvírat lahve, odhánět jehovisty, sehnat polyuretanovou pěnu, zařídit malíře, odtahat nákup. Bojíte se, když je bouřka a hlášky z práce vyprávíte ibišku. Když vám začne odpovídat, zvažujete pilulky. Pořídíte si psa. Pak kočku. Tarotový karty. A nakonec pekárnu na chleba, protože tvůrčí činností povzbudíte svou ženskost. A vánočka je prima zarážka do dveří.

Začnete experimentovat. Na chloupky na zadku nedosáhnete, tak zuřivě škubete obočí. Zkusíte natáčky, push-upku, ketodietu, parfém a magické líčení. Přestanete se nahlas smát, zandáte plyšáka, u reklam si děláte výpisky. Chodíte na akce a workshopy, taky tajně do cukrárny a knihovny. Jako svobodná bezdětná jste při návštěvách poslední na řadě a posloucháte vtípky o volné lásce, proděláváte na nákupech pro jednoho a vyčerpání maskujete, protože bez závazků na něj nemáte nárok. Postupně přestanete přemýšlet a počítat, pověsíte se na net nebo aspoň na okno, které s celým bytem čistíte pořád dokola. DVD s Bridget Jones máte jako podtácky.

Přitom všem nasáváte, zatím jen rady druhých. Prý máte nereálné nároky a velká očekávání, navíc si v tom věku přece už nemůžete vybírat. Takže příště zamlčíte, že jste potkala někoho, kdo je tak trochu ve vazbě nebo žije na hromadě odpadků. Kamarádky s dětmi vám dohazují podivíny a manžela k vám nepošlou ani přidělat poličku, protože co kdyby náhodou. Přátelé vám už o půlnoci nepomůžou, spí unavení koloběhem rodiny. Podezřele často chodíte na kolaudace bytů bývalých partnerů a „tak neboj, ono to přijde, až to nebudeš čekat“.

Posloucháte vyprávění o tom, jak mít vztah, od někoho, komu trvá nejvýš tři měsíce nebo naopak nikdy nemusel čelit rozchodu. Být sama nemusí být špatně, ale nejste vy skrytá lesbička, hele? Charismatického, vtipného, chytrého a v práci a v životě spokojeného Delona omezíte na chlapa, co se myje a pustí vás do dveří. Au. Zapomenete i na to, že vás hlavně má mít hodně rád. Divný zkušenosti a slova z hádek vás bolí, ale nesmí to být znát. Zásadní devízou slečny je totiž její úsměv. Takže pokud nezáří a nevypadá celý rok stejně sterilně krásně a nedotčeně, pak se nemá co divit, že je sama.

Holky, to je taková kravina! Miluju vaše emoce, celou škálu toho, jaké jste a co děláte, abyste tyhle ujetý stereotypy prokoply svou jemnou nožkou s celulitidou. Miluju chlapy za jejich schopnost stát rádoby stranou a přitom postavit dům, nastavit ramena a obejmout nás. A nepřestanu doufat, že se do toho opřou a vezmou svůj díl seznamování, oťukávání a života ve dvou na sebe. A že nás budou na rukou nosit, i když vřeštíme, že nemáme pevnou půdu pod nohama.

Foto: pixabay

NAPSAT KOMENTÁŘ

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *