Máte rádi útulné rodinné kavárny, co jsou ekologické, mají myšlenku a na trh přinášejí něco svého? Pokud navíc milujete kočky a chcete si užít jejich společnost, je tenhle podnik přímo pro vás. Představuji vám karlínskou Kavárnu Kočičí, útočiště pro ty, které obyčejné kavárny už tak trochu nudí. Zato tady máte pořád kam koukat. Pod nohy, do knihovniček, na židle, teoreticky i nad hlavu. Všude tam může totiž číhat kočka.

A to bude, obzvlášť pokud vám na stůl nesou něco dobrého. Samozřejmě až potom, co se řádně prospí. Kočky, ne obsluha; milé slečny se tu totiž skoro nezastaví. Ale vezměme to popořádku.

Pro všechny. I s bariérami

Přímo před vchodem je parkovací místo pro vozíčkáře, tím ale bohužel bezbariérovost končí. Dovnitř vedou dva schody, a aby zvířectvo neprchlo, jsou hned za nimi dvojité dveře, takže nijak snadno neprchnete ani vy. Navíc je kavárnička dvoupatrová a toalety jsou o patro níž po velmi příkrém točitém schodišti.

Přesto jsou podle majitelky častými a vítanými hosty vozíčkáři s doprovodem a také například klienti z center pro důchodce s Alzheimrovou chorobou.

Ale mezi námi, usadit se dole ke stolku nebo na sedačku a pozorovat, jak po schodech skáčou kočky nebo pomalu klesá obsluha, to je relaxace srovnatelná minimálně s hypnotizováním velmi vydařeného spořiče obrazovky :).

Průzkum interiéru

V úrovni ulice, tedy v horním patře kavárny, je několik stolků s vypolstrovanými židlemi, velké okno, baristický koutek a výstavka zboží s kočičí tématikou. Čekání na kávu a občerstvení si tak můžete krátit různě. Nebo se usalašte o patro níž, kde jsou tak trochu sklepní prostory a o poznání komornější atmosféra, spousta knížek a už zmiňované schody a toalety.

Možná vás pobaví, že tu kromě šatny najdete troje dveře – dámy, páni a kočky. Kontaktu s bedýnkami se tedy fakt bát nemusíte, ani rozvířených chlupů nebo jiných nečistot. Autorka textu je alergička, a zaslzela jen jednou – smíchy, když jí jedna z koček vyžahla mléko do kafe :).

Kočičí techničák

Na všech stolech objevíte brožurku, kde jsou vyfocené a moc hezky popsané povahy a libůstky veškerého kočičího osazenstva. Tak zjistíte, jak se kdo jmenuje, kdo se nejradši chová, pere i spí. Všechny kočky jsou zvyklé na lidi, nechají se pochovat, podrbat i odstrčit. A kdybyste ve víru hry zaváhali, je tu sepsáno i pár základních pravidel, jak se v kavárně chovat.

Já to žeru taky

Na jídelním lístku najdete všechno, na co jste v kavárnách zvyklí – kávu, čaj, nealko, polévku, sendviče, quiche a různé zákusky a dorty. Všechno vegetariánské, případně veganské, bezlepkové či raw.

Jídlo a pití je ale potřeba si maličko hlídat, cedulka „prosím, nekrmte kočky“ tu není náhodou. Kočky s největší pravděpodobností zkusí něco vyškemrat nebo minimálně omrknout; nepočítejte s tím, že stůl bude jen váš a šelmy budou udržovat odstup.

Ano, dají si to vysvětlit. Pokud se ovšem nezapovídáte s doprovodem a nezjistíte to až ve chvíli, kdy má zvíře strčenou hlavu nebo tlapku ve vašem cappuccinu, případně v konvičce s mlékem :).

Další příjemné maličkosti

Můžete se tu připojit na wifinu nebo zůstat offline a jen se pohodlně zabalit do deky. Útrata se dá zaplatit i kartou, jen počítejte s dvacetikorunovým couvertem, který jde na vrub péče o čtyřnohé miláčky. Těch je v kavárně momentálně deset. Místní zboží s kočičí tématikou si nově můžete koupit také v e-shopu.

V kavárně se také zbavili všech nadbytečných plastů. Nedostanete tu tedy brčka a „to go“ kelímky jsou biologicky odbouratelné. Pokud si přinesete vlastní termo hrnek, dostanete na nápoj desetiprocentní slevu.

O historii kavárny

Kavárna Kočičí je rodinný podnik, funguje už čtvrtým rokem. Velice úzce spolupracuje se spolkem Pozor Kočka!, a především s útulkem Tlapky Mochov, na který mohou návštěvníci přímo přispět. Právě z tohoto útulku jsou všechny kočky v kavárně, původně toulavá zvířata s mnohdy pohnutým příběhem.

Závěrem

Tahle kavárna je skvělá pro milovníky koček a všechny, co si chtějí užít trochu netradiční prostory a přijít na jiné myšlenky. Ani děti se tu nudit nebudou. Nejspíš si tu potrénujete i cizí jazyky, svou polohou kavárna láká i cizince. Obsluha mluví anglicky a má všechny potřebné materiály připravené ve čtyřech jazycích.

I když – mňoukání je přece univerzální. 🙂

 

Foto: archiv Kavárny Kočičí a Tomáše Poucha

 

Helena Tutterová

Helena Tutterová

Píše sloupky s názvem Perplex ve městě, aby cupovala život s dětskou mozkovou obrnou a jinými naschvály. Nehodlá totiž jen opatrně našlapovat a lovit Božského přeskáče či jinou ortopedickou obuv. Prahne po životě na vysoké noze obklopena přáteli, knihami a kávou. Analogie s legendárním Sexem ve městě tak není vůbec náhodná. Miluje příběhy a humor mezi řádky, i proto pracuje v redakci magazínu Inspirante neziskovky Revenium. Věří v sílu ticha, přírody a kofeinu, propadá kouzlu divadelních a filmových scén a dojímají ji šťastné konce. Tajně tančí a sportuje, aby ji hned tak něco neuteklo a neskolilo. Hlavně ale proto, aby měla k často rozběhaným lidem blíž.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!