Slavní s handicapem: Při skládání svojí Deváté už prakticky neslyšel

Jeho smrt je považována za symbolický konec klasicismu. Bývá považován za jednoho ze „svaté trojice“ klasicistních skladatelů (Haydn, Mozart a on). Zároveň otevřel dveře romantismu. Udělal pro hudbu tolik, a přitom byl od určitého věku prakticky neslyšící…

Ludwig van Beethoven se narodil (asi) 16. prosince 1770 v Bonnu v dnešním Německu. Proč asi? Jistě víme pouze datum jeho křtu, tedy 17. prosince. Malý Ludwig neměl šťastné dětství, jeho otec se sice stal jeho prvním učitelem hudby, ale později se z něj stal alkoholik a využíval Ludwigův hudební talent jako zdroj příjmů. Zkrátka idylické dětství…

V roce 1787 se poprvé vydal do Vídně, zde se potkal s Wolfgangem Amadeem Mozartem, o setkání ovšem neexistují žádné dokumenty. Beethoven se ale musel brzy vrátit domů, jelikož jeho matka umírala na tuberkulózu a jemu připadla na bedra starost o výživu celé rodiny. Bylo mu sedmnáct let…

O Beethovenovi se říká, že měl vznětlivou, excentrickou povahu, ale z koho by při takové rodinné situaci nevyrostl podivín? Navíc musel opravdu poslouchat jen jedinou věc. Svůj talent… Ludwig si doplňoval hudební vzdělání u velkých skladatelů své doby (Haydn, Salieri, nebo Schenk). Už v té době žil jako svobodný umělec, což tehdy ještě nebylo zvykem.

Nepříjemné zvuky

Existují zdroje, které tvrdí, že Beethoven trpěl sluchovou chorobou od roku 1795, jiné říkají od roku 1798 a další od roku 1802. Podle všeho šlo o tinnitus, tedy ušní šelest, který se může v různých situacích zeslabovat, či zesilovat. Nepříjemná záležitost, že? O to víc, pokud se živíte hudbou… Skladatel používal řadu pomůcek, jako různá naslouchátka, či mechanismy pro zesílení zvukových vibrací, sluch se mu však stále zhoršoval…

Někdy od roku 1816 ztratil sluch zcela, díky síle svého hudebního génia přesto dokázal tvořit. A tvořit více než úspěšně, několik děl z tohoto období patří mezi jeho nejznámější a nejoceňovanější. Například jeho poslední dokončená symfonie „Devátá“. Ta také obsahuje legendární „Ódu na radost“ s textem Friedricha Schillera, instrumentální verze této písně je hymnou Evropské unie.

Beethoven byl nejen geniálním skladatelem, ale také svéráznou osobností. Osobností, která možná trpěla impulsivností a excentrismem (existují spekulace, podle nichž měl Beethoven trpět ADHD), ale které rozhodně nechyběla hloubka. Ta čiší nejen z jeho díla, ale například také z jeho dopisů a zápisků. Ty vyšly i v českém překladu v několika knihách. Například „Listy o umění, lásce a přátelství“, nebo „Dopisy, myšlenky, vzpomínky“.

Beethoven umírá v roce 1827, tento rok je také považován za symbolický konec klasicismu. O jeho smrti existovalo několik teorií, hovořilo se o cirhóze jater, nebo syfilidě. Ale po rozboru pramene jeho vlasů se jako příčina smrti ukázala otrava olovem. Pohřeb Ludwiga van Beethovena byl velkou událostí, dorazilo na něj více než deset tisíc lidí a jeho rakev nesli tehdejší přední hudební skladatelé. Bylo mu 56 let.


Ludwig van Beethoven:

  • jeho smrt bývá považována za symbolický konec klasicismu
  • patří do trojlístku velkých klasicistních skladatelů (Haydn, Mozart, Beethoven)
  • složil devět symfonií, u desáté stihl náčrt
  • výrazným připomenutím jeho hudby byla kniha a následně film „Mechanický pomeranč“, hlavní hrdina, násilník Alex Beethovena miloval

 

Foto: Joseph Karl Stieler [Public domain]/Wikimedia Commons

Marek Blažíček

Marek Blažíček

Roztroušenou sklerózu mu sice diagnostikovali před nedávnem, ve dvaadvaceti, ale když si Marek Blažíček vzpomene na zážitky z dětství, má pocit, že si s RS tyká už déle. Bere to s humorem, (vždyť #JsemIronman), a protože studuje Tvorbu textu a scénáře na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, jeho texty najdete také na Aktivnizivot.cz

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!