Archiv příspěvků Únor 2019

Domov sv. Máří Magdalény: Od nezájmu a chudoby k péči a zázemí

Domov sv. Máří Magdalény v Jiřetíně pod Jedlovou je určený mentálně postiženým maminkám, obětem domácího násilí a jejich dětem. Takto zaměřený azylový dům je v republice ojedinělý, přesto si letos kvůli nepochopitelně zkráceným dotacím musí vystačit s rozpočtem o jeden a půl milionu nižším. Domov pátým rokem vede Marcela Dvořáčková, vítězka loňského ročníku Ženy regionu. Společně s dvanáctičlenným personálem nyní stojí před nelehkým rozhodnutím, jak maminkám a dětem pravidelně zajistit aspoň základní potraviny, kosmetiku a léky. Číst dál

Přátelé chvátám, chvátám… #nechbroukažít

… nemám chvíli klid. Já tam, já tam dávno už měl být! Stěžoval si už před lety chvátající brouk Kvapník v Příbězích včelích medvídků.

Tehdy jsem ještě netušila, jak smutná realita to může být. Spěcháme totiž snad úplně všichni, vždy a za každou cenu. Za cenu zdraví, tělesného i duševního, na úkor radosti vlastní, i ostatních. Na obětní oltáře pak padají nejen sami spěchající, ale většina mezilidských vztahů, příjemné zážitky a čas. Ne ten, který neustále naháníme a stále nám chybí, ale ten, který tím vším blázněním, dnes snad již moderním trendem, zabijeme osobně a už docela. Číst dál

Velebte neurony #perplexveměstě

S dětskou mozkovou obrnou se nikdy nebudete nudit. Ono je úplně jedno, že máte dvě ruce i dvě nohy. Velmi často totiž nevíte, jak je použít a zkoordinovat. Zatímco okolí žije s pocitem, že máte sice divnej, ale v zásadě snesitelnej ortopedickej problémeček, vy velebíte neurony, ty šéfujou všemu. Číst dál

Sami vzácní, spolu na léčbě #Lomivka

Když jsem byla malá, nijak mi nevadilo, že jsem jiná. Jedna z mých nejranějších vzpomínek je ale na touhu po tom, znát někoho, kdo je takový jako já. Tou dobou však jediné, co bylo k dispozici, byl jakýsi strojový tiskopis několika jmen a adres, který maminka obdržela poté, co mě i přes naléhání doktorů odmítla zanechat v nemocnici a vzala si mě domů. Byla to jména a adresy těch několika málo známých „jedinců mého druhu“, vydalo to na půl strany. Pamatuju si, jak jsem si v něm první období hledání vlastní identity četla téměř jako v milostném dopise. Číst dál

Hluchavky: kniha o životě bez zvuků

Honza a Eva, oba narození počátkem osmdesátých let. Každý z jiného prostředí, ale se stejným handicapem – od narození neslyší.

Kniha Hluchavky mapuje třicet let jejich života a také životy dalších neslyšících.  Číst dál

Autoři Cesty za duhou se představují: Karel Titl

Poznejte s námi zajímavé lidi, kteří se našli ve světě umění. Malují, fotí, modelují a tvoří. Nahlédněte do životů, ve kterých svou roli hraje i diagnóza roztroušené sklerózy. Možná se dozvíte i věci, o kterých se běžně nemluví. Zjistíte, že autoři výstavy Cesta za duhou mají co říct, a také to dělají. Po svém. Pár řádky, jedinečným jazykem, několika obrázky, nebo i beze slov. S grácií i talentem. Tak se začtěte a nechte se strhnout.

Představujeme vám Karla Titla. Číst dál