Dne 14. srpna 2019 zemřel ve věku nedožitých 100 let PhDr. Vojmír Srdečný, zakladatel Kladrubských her pro tělesně postižené.

Poprvé jsem o něm slyšela od socioložky Miluše Kubíčkové před čtrnácti lety s tím, že se Borek Srdečný – jak si nechal mezi přáteli říkat – angažuje ve Sdružení Zdravý životní styl. Už tehdy to byl pán v letech…

Celý jeho životní příběh jsem se ale dozvěděla až nyní ze stránek Univerzity Hradec Králové od historika a také jeho dlouholetého přítele Čestmíra Brandejse.

Narodil se před sto lety 6. října 1919 v Albrechticích do velmi kulturní a činné rodiny. Otec byl úředníkem pojišťovny, v obci založil sokolskou jednotu, hrál v kapele a byl ochotníkem.

Vojmír se dobře učil na albrechtické obecné škole a pak i na týnišťské měšťance, kde absolvoval i nepovinný 4. ročník. Pak byl přijat na reálku v Kostelci nad Orlicí, kde jej nejvíce ovlivnil učitel tělocviku Škvára, který jej přivedl ke zdravotní tělovýchově. Zde v roce 1939 odmaturoval a byl přijat do Prahy na vysokou školu na Ústav pro vzdělávání profesorů tělovýchovy.

Po okupaci se zúčastnil pohřbu Jana Opletala 15. listopadu 1939. 17. listopadu následovala tvrdá odpověď okupantů: téměř 1100 studentů na vysokoškolských kolejích bylo zatčeno a 9 studentů bylo bez soudu popraveno.

Dvacetiletý Vojmír Srdečný skončil v koncentračním táboře Sachsenhausen – Oranienburg. Vojmír měl ale štěstí, po 13 měsících byl 20. prosince 1940 propuštěn, s ním asi 200 dalších.

Od ledna 1941 pravoval v pojišťovně, o dva roky později se vyhnul totálnímu nasazení v Německu. Do konce války pracoval v továrně GMS v Holicích.

Po válce vysokoškoláci rychle dostudovávali. Vojmír Srdečný složil státní zkoušku v prosinci 1947. To již byl zaměstnán, od 1. září 1947 nastoupil do rehabilitačního ústavu v Kladrubech, kde se zotavovali lidé po těžkých zraněních.

On je vracel zlepšené do života pomocí zdravotní tělovýchovy, již na jaře 1948 uspořádal Prvé kladrubské hry pro postižené, čímž o čtvrt roku předešel britské organizátory Olympijských her pro postižené.

Ale v roce 1949 mu úřednice z ministerstva novátorské aktivity zakázala a musel projít vojenským výcvikem.

Pak na deset let nastoupil jako rehabilitační pracovník do Velkých Losin k dětem, kterým zlepšoval jejich postižení opět přiměřeným tělocvikem. V roce 1959, když se tam zlepšila situace, se na pět let vrátil opět do Kladrub.

Od roku 1964 působil na Pedagogické fakultě v Hradci Králové (katedra tělesné výchovy). Budoucí tělocvikáře vychovával přes dvacet let. Pak odešel do důchodu, ale zůstal velmi aktivní. To již bydlel v Praze a na částečný úvazek učil zdravotní tělovýchovu na Karlově univerzitě a na Vyšší odborné škole Palestra.

Zdroj:
https://www.uhk.cz/cs/pedagogicka-fakulta/pdf-1/aktualne/vojmir-dalibor-borek-srdecny-oslavuje-100-let

Vzpomínky Vojmíra Srdečného na portále Paměť národa:
https://www.pametnaroda.cz/cs/srdecny-vojmir-1919

 

Foto: Rehabilitační ústav Kladruby



PTEJTE SE

Pole e-mail a jméno jsou nepovinná.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.