V úterý 17. září uspořádal spolek Revenium v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, pod záštitou místopředsedy zdravotního výboru profesora Julia Špičáka, kulatý stůl zaměřený na metodiky zdravotních pojišťoven při vstupu nové inovativní léčby na český trh. 

Jako řečníci vystoupili náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) David Šmehlík, farmakoekonom  Tomáš Doležal a přední čeští lékaři: profesor Petr Arenberger přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK, prof. Jiří Zeman z Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK, prof. Jiří Mayer přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a prof. Karel Pavelka přednosta Revmatologické kliniky 1. LF UK.

Cílem kulatého stolu bylo posoudit dostupnost nových léků pro české pacienty a identifikovat překážky, se kterými se musí výrobci, lékaři a pacienti potýkat. Náměstek ministra zdravotnictví Vrubel představil novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která si dává za cíl usnadnit přístup pacientů  k novým lékům. Týká se především léků, jež nesplňují nákladovou efektivitu a musí se u nich využívat výjimka prostřednictvím paragrafu 16, kdy zdravotní pojišťovna individuálně posuzuje stav pacienta a schvaluje použití konkrétního léku. Novela také umožní pacientům rychlejší úhradu léků na vzácná onemocnění, takzvané orphany. Přesto náměstek Vrubel uznal, že inovativní léky se do České republiky dostávají se zpožděním dva až tři roky za zeměmi jako Německo, Rakousko, Nizozemsko nebo Dánsko. Zdůvodnil to i tím, že rozpočty zdravotních pojišťoven jsou nesrovnatelně nižší než v těchto zemích.

Roli zdravotních pojišťoven popsal náměstek generálního ředitele VZP David Šmehlík, který zdůraznil, že pojišťovny používají metodiky jako vodítko pro jednání s výrobci, a poukázal na fakt, že v letošním roce se k pacientům dostala velká část nových léků. V následné diskusi zástupci firem i pacientů upozorňovali, že celý systém má rezervy a některé lhůty jsou zbytečně dlouhé jak ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak VZP. Farmakoekonom Tomáš Doležal zdůraznil, že metodiky zdravotních pojišťoven pracují s velmi omezenými rozpočty na nové léky a ukázal, že pouze léky podléhají složitému vyhodnocování v oblasti nákladů a přínosů, zatímco ostatní náklady ve zdravotnictví jako vakcíny nebo zdravotnické prostředky takovým řízením procházet nemusí. V dubnu 2019 mělo u nás úhradu jen 23 % léků registrovaných v zemích EU v roce 2017 a více než polovina nových léků nebyla našim pacientům dostupná. Navrhuje upravit metodiku zdravotních pojišťoven tak, aby lépe reflektovaly zvýšenou potřebu léčby a vyšší výnosy ze zdravotního pojištění.

Poutavé byly prezentace lékařských špiček, které na konkrétních příkladech dokladovaly přínosnost inovativní léčby a vyzývaly pojišťovny, aby více zohledňovaly efektivitu léčby a hledaly finanční zdroje pro léčbu většího počtu pacientů.

Foto: archiv akce



PTEJTE SE

Pole e-mail a jméno jsou nepovinná.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.