Příspěvky z rubriky Rozmanitosti

Deadline? Pojď mi! #Schíza

Prokrastinace. Kdo byl jednou studentem nebo se potýkal s nějakým deadlinem, ví, o čem je řeč. „Chorobné“ odkládání úkolů, nicnedělání, případně obsedantní uklízení či sledování seriálů. I já to znám. Číst dál

Jak jsem potkala prezidenta

Když jsem dostala vyrozumění (nezamýšlený vtip) o své diagnóze, stálo ve spise, že jsem jako malá utíkala rodičům a byla schopná odcházet s cizími lidmi. Ačkoliv to zní hororově, nakonec to mělo své výhody. Třeba tuto příhodu starou čtvrt století. Číst dál

Přes noc bojovníkem #NEJSEMTABU

Každá další operace, kterou musí pacient podstoupit, je jako další boj – boj s nemocí, za své zdravější tělo, boj sám se sebou. Přesto to není jako sportovní zápas, na který trénujeme dlouho před ním. Při operacích si procházíme bojem, na nějž nás nikdo dopředu nepřipravil. Ale jakmile se do něj dostaneme, tak – i když nevíme jak – bojujeme. Číst dál

Přepéče #zazrak

Tenhle sloupek bude ze začátku nuda, ale skončí dobře.

Když mi šéfredaktorka Petra před časem poslala pozvánku na mezinárodní konferenci Antidiskriminační zákon 2009–2019, 10 let na cestě k férovosti, potvrdila jsem obratem účast. Jednak mě téma zajímá a druhak mým osobním filtrem „kde to je, kdy to začíná, dostanu se tam v poho ze Slanýho“ akce prošla. Číst dál

Těsně vedle! #nechbroukažít

Chybujeme všichni. Lidé i zvířata. Stroje, přístroje mohou selhat. Omyly a chyby jsou přirozenou součástí života, i když příjemné nejsou. Mohou být poučné a zocelující, posunout nás dál. Nebo mohou mít negativní dopad na nás i naše okolí, dokážou pořádně škodit, případně vyústit až ve fatální důsledky. Důležité je rozeznat, kdy se jedná o omyl a chybu, které můžeme zařadit ještě do přirozeného procesu našeho bytí a konání, nebo jedná-li se už o pochybení z lajdáctví, lhostejnosti, hlouposti, nepokory a arogance. Číst dál

Kamera, klapka, jedem! #perplexveměstě

Všimněte si, že v reportáži je člověk s handicapem téměř vždycky někdo, na koho je v pohybu zpomalený záběr, nejlíp ve chvíli, kdy někam vjíždí či vchází.  Zcela zásadní je, aby se přitom usmíval, ideálně vyloženě tlemil, a aby bylo možné dělat prostřihy na zaslzené pohledy všech kolem. Číst dál

Ohled = úplnost #lomivka

Ať chceme nebo ne, člověk je tvor společenský. A u tak zvláštního „druhu“, kterým jsou křehké „lomivky“, to platí dvojnásob. Takové soužití, spolužití či pouhé zdvořilostní vycházení s lidmi může být to nejhezčí, co na světě existuje. Jenže třeba takové špatné spaní, bolavá záda, moc práce nebo prostě jen špatný den stačí k tomu, aby se všechno zvrtlo. Nebo zlomilo. Číst dál

Ach, ty nákupy! #Schíza

O ženách se říká, že rády nakupují. Já to nesnáším. A to ještě než vyjdu z domu. Obnáší to totiž psaní nákupního seznamu. Nebaví mě to stejně jako vést si diář. Přesto beru do ruky mobil a ťukám do poznámek jednotlivé položky. Fakt mě to nebaví. A k tomu ty myšlenky! Katastrofické scénáře jedou na plné obrátky. Co když nebudou mít ten správný jogurt? Co když se mi rozsype peněženka u pokladny? Co když budu pomalu dávat zboží do tašky a zdržovat lidi za mnou? Číst dál

Další sáček na scéně #NEJSEMTABU

Znáte větu „ve dvou se to lépe táhne“? Ve většině případů musím uznat, že je to určitě pravda. Ovšem když mému stomickému sáčku přibyl na břiše kamarád – další stomický sáček, náladu mi to rozhodně nezlepšilo. Číst dál

Pomalá rozhodování #zOutu

Nedávno jsem zašla do cukrárny. Zdálo se to úplně jednoduché – vyberu si dort a koktejl a půjdu si sednout ke stolu.

Ve frontě, která naštěstí nebyla moc dlouhá, jsem si v duchu zvolila dort i koktejl a potom si je opakovala, abych na ně nezapomněla. Krtkův dort a banánový koktejl. Krtkův dort a banánový koktejl. Krtkův dort… Číst dál