Máte ve své blízkosti člověka, který prochází onkologickou léčbou, a přemýšlíte, čím mu udělat radost? Jak mu pomoci? Mám jeden tip, který mi pomohl. Číst dál

Všude samej samet. Třikrát hurá. Vybavuju si hlavně prvotní strach, že možná bude válka, protože proč by se tam jinak tak mydlili a dělali rambajs klíčema. Nestihla jsem si zkusit pracovní soboty, nastoupit do jisker nebo bejt u nácviku spartakiády. A bylo mi to coby prckovi líto. Vytratily se soušky čelky, Vitacit, skákací gumy, síťovky a mlíko v plastu, co se mu stříhal růžek.  Číst dál

Není to tak dávno, co internetem proběhlo kontroverzní video jistého nejmenovaného ženského spolku, ve kterém se řada žen omlouvá mužům za to, že jim přebraly jejich mužské role a že se snaží být lepší než oni. Tyto ženy proklamují, že muže bezmezně milují a některé u toho brečí tak, jako by zažívaly domácí násilí. Video si nejen díky své absurdnosti zasloužilo pozornost médií, a jelikož se domnívám, že jeho „message“ je nebezpečná, vyjádřím se i já. Číst dál

Všechno to začalo asi před rokem. V té době jsem už do Inspirante psala, nicméně jako externistka. Jednoho dne jsme se o něčem bavili na poradě, ani nevím už o čem, ale vím, že když přišla řada na mě a mluvila jsem, zmínila jsem, že nemám invalidní důchod. Naše šéfredaktorka se na mě zděšeně podívala a zeptala se: „Vy nemáte invalidní důchod?!“ Číst dál

Máloco je tak bariérový jako jezdící schody. Horší jsou snad už jen mokrý a přecpaný jezdící schody.

Popojedem. Zatímco zdravému člověku nabízejí eskalátory určitej komfort, já jsem na nich perplex. Číst dál

Jsem pro otevřenost. Ale jsou věci, které prostě nechcete. Třeba aby vám bylo vidět do (bankovních) karet…

I když docela často platím mobilem přes aplikaci Apple Pay, jsou situace, kdy se mi telefon vytahovat nechce. Když vidím nejistou pokladní a taky když za mnou u kasy stojí partička přiopilých výrostků. Můj telefon je sice už stará šunka, ale jeden nikdy neví… Číst dál

Někteří lidé jsou jako oplatky. Prasklí a polámaní na kusy. Nesmí se na ně moc tlačit, jinak nám zůstanou jen drobky. Tuto trefnou moudrost jsem nevymyslela já, ale slyšela jsem ji ve filmu. Zasáhla mě, protože jsem se už mnohokrát v životě přesvědčila, jak moc pravdivá tato skutečnost je. Číst dál

Každý týden si tu s vámi povídám o obrně, vlastní rovnováze a nástrahách velkoměsta, jsem moudrá, vtipná, svěží a kdesi cosi. Tedy měla bych být. Miluju ten stav, kdy z čiré bezmoci vykutám něco, nad čím se u kafe smějete, debatujete nebo co vás přinutí mi napsat, na chvilku se zastavit nebo třeba někomu pomoct. Čistím si tím hlavu, rovnám myšlenky a hlavně vlastní nohy do bž a shrbená záda. A mezi námi, nepřipadám si pak tak sama. Díky! 🙂 Číst dál

„Zpomal,“ říkají mi často kamarádi. Nejde ani tak o to, že bych byla nějak obzvlášť produktivní. Spíš žiju stále v předběhu. Je to klišé, ale naše doba na tom má svůj podíl. Proto se ve velkém pořádají kurzy a semináře typu „Jak být v kontaktu se svým tělem“ a podobně. Ačkoliv na ně nechodím, myslím, že se mě docela týkají. „Moc přemýšlíš,“ dodávají přátelé. Číst dál

Čas od času se mi stane, že si od nějakého kolegy novináře (naštěstí ne z Inspirante) přečtu něco o lidech, kteří „trpí“ autismem, případně mě někdo v osobním kontaktu za osobu „trpící“ autismem označí. Číst dál